Filip Řezníček. The Last Dance 14.4. 2024.
Letos to bude deset let, kdy se ke svym vrstevnikum pridal Filip Reznicek, dnes nas „Řezňa“ v pripravce v male dost nevyhovujici telocvicne na 5.ZS. Ani nevim jestli se mu ta prezdivka libi, ale jinak uz mu tady skoro nikdo nerekne. Filip mohl ta leta hrat fotbal, hokej, volejbal, hazenou, mohl plavat, behat, mozna mohl byt tenista. A nebo taky nemusel sportovat vubec pote co skoncil s fotbalem. Jo, vyzkousel toho vice a vybral si basketbal. Nebo mozna basketbal si vybral jeho. A byla to jizda. Z tymu a rocniku, ktery byl odborniky basketaky oznacovan za neperspektivni vykresal predevsim Robin Foniok partu kluku, kteri se meli radi tym, ktery to dotahl do nejvyssi souteze ve sve kategorii. A tak nejak se pri te jizde sblizili navzajem neznami rodice. Pravidla souteze rozhodla, ze si Filip a dalsi kluci rocniku 2006 tu nejvyssi vybojovanou soutez nezahrali. Predali stafetovy kolik s oznacenim extraliga tem mladsim a v dalsim rocniku museli borit bariery kvalifikaci dorostenecke ligy, odehrat a udrzet se tam a jeste merit sily s velkymi chlapiky v lize muzu. Bylo toho hodne. A nejen na palubovce. Filipuv sportovni zivot doprovazelo neuveritelne mnozstvi zraneni. I velmi vaznych. A operace. V podstate se vice lecil nez trenoval a hral. Ale kdyz hral bylo v tom casto hodne premahani a prekonavani bolesti a vzdy obrovsky kus srdce. Byl tahoun tymu i klubu.
V nedeli zavesil Filip svuj posledni soutezni kos jako dorostenec. Pokouset osud a zdravi a stale bojovat s bolesti uz opravdu neslo.
Rodice Filipovych spoluhracu, spoluhraci a mladsi kolegove pripravili moc pekne louceni. Dalsi pro me dostatecny duvod proc pokracovat v tom co delame. A samozrejme pozorovat Filipa a dalsi kluky jak je sport formuje a posouva.
Diky FIlipe, diky Sono, Petre, Davide a Marcelko, diky vsichni rodicove a priznivci Basketpointu. A samozrejme diky treneri a trenerky. Nejen za tuto akci, ale hlavne za dlouhodobou podporu naseho snazeni vychovavat z deti velke kluky a z kluku muze se srdcem na pravem miste.
A jeste jednou vam klukum diky a blahoprani k tomu, co vsechno jste dokazali, ze jste vydrzeli i par "zajezdu do slepych ulicek" nas dospelych, ze jste dokazali neco, cemu temer nikdo neveril.
A preji vsem, at si takove louceni jednou zaslouzi a uziji take. Ale hlavne at je to co nejpozdeji ;-).
S uctou
(zn)
PS Tak ted bude konecne prostor pritlacit na tu matiku ;-).
