Aktuality

To je náš Bruno! Ambasador Město Frýdek-Místek, Pointers Family a sportu s velkým „S“ na západním pobřeží USA. Bruno Volný (2006), rozehrávač Pointers Frýdek-Místek, který loňskou sezónu přivedl tým U17 k historickému úspěchu postupu do extraligy, po této veleúspěšné sezóně vyrazil za oceán až na předaleký západ a předměstí Portlandu Freemont ve státě Oregon studovat na střední školu. K úspěšnému splynutí se spolužáky a kolektivem školy Brunovi kromě jeho přátelského ducha a pilného učení posloužily dobře i jeho basketbalové dovednosti. Anglický originál textu, který bohužel není k dispozici ke sdílení najdete v sérii screenshotu. Trenér o Brunovi píše v superlativech a popisuje jeho cestu od prvních vystrašených krůčků v novém prostředí až k pozici nepostradatelného univerzála týmu, který společně se svými spoluhráči urvali rekordní počet vítězství v celé historii školy a těší se na cestu playoff. Dnes už ve Freemontu ví, co a kde je Frýdek-Místek, co je Česká republika, Slezsko, Morava, znají Basketpoint a Bruno je naučil všechna tato jména a názvy vyslovit ;-). Ano, sport pomáhá ve výchově a vzdělávání dětí. To je v Basketpoint Frýdek-Místek naše krédo. Sport otevírá spoustu dveří a na cestě za vzděláváním a rozšiřováním vzdělání v zahraničí může být klíčem i do těch nejzajímavějších a nejprestižnějších poslucháren elitních světových univerzit. Jedním ze způsobů, jak může na tuto cestu vyrazit i vaše dítě je vstoupit do otevřených dveří areálu Basketpoint. Přímo u nás nebo na kterékoliv základní škole ve Frýdku-Místku, Lískovci, Bašce nebo Palkovicích. Stačí mít rád sport a být připraven se poctivě věnovat škole a prostředí ve kterém pracujeme a žijeme. Bruno, great job! Sice nám v sestavě tady doma setsakramentsky chybíš, ale radujeme se společně s tebou. Tvoje cesta je i naše vítězství. Sport má smysl. Go Pointers!!! (zn)

Stát vs. Showbyznys Super Bowl LVIII 🏈🏈🏈🏀🏀🏀 V noci z neděle na pondělí se na 4 roky ´´starém´´ Allegiant Stadium ve Vegas odehraje finále NFL v americkém fotbale. Chiefs vs. 49ers, náčelníci vs. zlatokopové, Mahomes vs. Purdy, v době podpisu kontraktu hráč s nejvyšší smlouvou v historii sportu (včetně bonusů 450 milionů dolarů za 10 let) bývalý univerzitní hráč basketbalu, baseballu a amerického fotbalu na Texas Tech, draftovaný baseballovým týmem MLB, syn baseballisty z MLB, 10 draftovaný hráč NFL draftu 2017 vs. 14067.´´nejhůře ´´placený hráč a 67. nejhůře placený quaterback letošního ročníku NFL, draftovaný 262. úplně poslední hráč draftu NFL 2022, žijicí v San Franciscu se spolubydlícím. Kansas City Chiefs jsou tak bohatší než Město Frýdek-Místek Frýdek-Místek. Dalším hráčem, kterého dnes uvidíte ve Vegas v akci je kansaský Travis Kelce, nejlepší hráč na pozici Tight enda za několik posledních sezózn. Ten je ovšem doma chudý (22 750 000 dolarů za 4 roky) příbuzný. Snad mu to doma Taylor Swift, která shodou okolností v týdnu získala několik cen Grammy, často nepředhazuje. Ostatně podobně jako brazilská modelka Gisele, která se aktuálně rozvádní s Tomem Bradym (333 milionů dolarů v průběhu NFL kariéry, za více než 20 let) , 7-tinásobným vítězem Super Bowlu (nejvíce vítězství v historii amerického fotbalu NFL). Snad jí Tom u rozvodu neoškube. Snad nebude Taylor v noci na kameře častěji než Travis, aby se potom nekonaly doma šarvátky. Náčelníci v Město Frýdek-Místeko Frýdek-Místek v čele s náčelníkem primátorem Petr Korč - primátor Frýdku≈Místku přispívají do profíku sportovců asi 15 milionů korun ročně. Oproti kansaským náčelníkům je však město F-M chudým příbuzným. Ono to mátotiž všechno dva ´´háčky´´. 1. Kluby NFL si rozhazování profíkům ovšem může dovolit. Je tu totiž jeden obrovský rozdíl oproti náčelníkům z F-M, ani jeden cent příjmu Chiefs nepochází ze státních prostředků a daňových výnosů. Ani jeden cent na výstavbu toho nového stadionu v Las Vegas rovněž nepochází z dańových finančních prostředků občanů USA. Proto se kluby NFL při financování svých novodobých gladiátorů a nových gladiátorských arén nemusí řídit, narozdíl od obcí, zákonem o podpoře sportu. 2. Profi sport v NFL není sport, ale showbyznys, protože průměrná tepová frekvence hráče NFL v 3-hodinovém zápase je nižší než průměrná tepova frekvence hráče frekvence hráče Fotbalpointu v utkani v Brušperku, přestože se malí hráči Fotbalpointu i hráči Olajny v NFL občas stravují v McDonaldu či jiných fastfoodech, přičemž u hráčů Olajny NFL se podobný typ stravy přímo slučuje s jejich showbyznysovým výkonem, za který jsou štědře ohodnocení finančním prostředky pocházejícími od diváků, fanoušků, majitelů a sponzorů, kteří zároveň financují i ty 80 tisícové kryté divadla a sály, ve kterých se ti showbyznysoví herci předvádějí. Halftime show během noční poločasové přestávky Super Bowlu obstará letos jenom Asher. Spoustu víkendových návštěvníků si tak zážitek z města hříchů raději spetřilo sobotním koncertem U2 v nové supermoderní hale Sphere, kterou postavila společnost MSG vlastnící Madison Square Garden v New Yorku. Ani výstavba Sphere ovšem nebyla zatížena jedinou veřejnou korunou. Mimochodem kapela U2 obstarala halftime show v roce 2002 asi 5 měsíců po útoku na newyorská dvojčata. Za mořem v souboji Stát vs. Showbyznys dostává stát docela nafrak. Ve F-M dává ´´stát´´ nafrak showbyznysu. Nebo snad sousedé politici sousedům spoluobčanům.............? Kansas City Chiefs vs. San Francisco 49ers Náčelníci vs. Zlatokopové Stát vs. Showbyznys Politici vs. občané? Pokud se tedy rozhodnete koukat, přeji nám hezkou noční zábavu Fotografie: Allegiant Stadium a Sphere, Las Vega, Nevada, USA, autor Zdeněk Navrátil, listopad 2023 P.S.: Noční zábava pro zájemce nekončí. Za pár týdnů tady máme March Madness nebo-li březnové šílenství. Tak je v USA označováno play-off univerzitního basketbalu, které se hraje v průběhu března a vrcholí na začátku dubna. Letošní finále NCAA je naplánováno do Arizony a odehraje se na stadionu místního družstva amerického fotbalu Cardinals, tedy v kryté hale pro 63 a půl tisíce diváků. Univerzitní sport. Basketbalová NCAA čítá ve třech divizích asi 1 1000 univerzitnách týmů. Do March Madness poustoupí pouze 68 z nich. Všechny zápasy následujícícho March Madness je možno vidět v půrběhu tréninkových a zápasových dnů na televizích u vstupu a v šatnách Basketpointu. PS2: Příspěvek byl původně sdílén na profilu Frýdek-Místek bez cenzury, s cenzurou, nicméně byl po několika miniutách správcem odebrán

Seriál Basketpointu o sportu s velkým „S“ Díl V - Honba za výsledky a "kukačky" v dětských klubech Z posledních dílů "Basketpointu o sportu s velkým "S" je zřejmé, že téma financování sportu je v našem městě zajímavé zejména tehdy hrozí li jakákoliv změna zavedeného stavu, respektive omezení nebo dokonce ztráta vlastních výhod. Potřeby nebo názory "těch druhých" už tak moc podstatné nejsou, hlavní je zachovat si své "zasloužené výhody". Nezvratná fakta a čísla ztrácejí svoji vypovídající hodnou v krvavé pěně emocí spojené s (ne)dotknutelnosti daného sportu. A osobitá nároková logika některých účastníků diskuze je pro mě stejně tak odzbrojující jako neuchopitelná. I přesto si dovolím postupně doplňovat další informace, tentokrát o příslušnosti sportovců k našemu městu. Dětských sportovců. Město Frýdek-Místek pracuje v rámci rozpočtového určení daní s penězi určenými pro své občany. Spravuje je k naší společné spokojenosti, někdy tedy spíše spokojenosti vybraného velmi omezeného vzorku populace, který si tentokrát raději nedovolím specifikovat, ať nevzplanou emoce, ve kterých shoří schopost vnímat obsah dalších sdělení. Snad se nemýlím, když do kategorie "občan" řadím i naše děti. O co tedy jde? Město Frýdek-Místek přiděluje spolkům dotace bez zveřejnění nebo spíše existence kritérií pro jejich rozdělování a také, že penězi pro děti a mládež hradí odměny profesionálních sportovců už víme. K tomu se teď vracet nechci a zaměřím se výhradně na děti a mládež, tedy tak jak je definuje převážná většina sportovních svazů a snad i zdravý rozum - tedy mladí lidé až do věku dosažení dospělosti = 18ti let. Chci poukázat na skutečnost, že sportující děti ve spolcích jsou často kluci (možná i holky) přetažení z klubů z okolních obcí (k časté nelibosti obyčejné dobrovolných trenérů v těchto menších klubech, kterým se často odchodem lídrů družstva rozpadají) a na místo mladého občana Frydku-Mistku přichází hrát trošku nebo více šikovné dítě. Nicméně je odjinud, není občan Frydku-Mistku a odčerpává tak nejen prostor v sestavě ale i prostředky určené právě našim dětem. Zdravá konkurence? Možná ano, ale jen potud, pokud je pro ty, kteří místo v sestavě nemají nabídka jinde. Nabídka, která je u sportu udrží. Možná i jiného sportu. Řekl bych, že to bychom na úrovni řízení města měli chtít - udržet děti u sportu a zdravého životního stylu. Naši radní (kteří jsou mimochodem v brutálním střetu zájmů, jako funkcionáři klubu, kterému jsou tyto praktiky vlastní) prohlašují, že není třeba dalších fotbalových klubů, ale zároveň z toho "svého" (ne, není "jejich" i když ho tak často nazývají) děti vyřazují a moc je nezajímá kde skončí. Asi je to napsáno příliš složité, ale pokud více jak polovina hráčů družstva je odjinud, mezi nimi pak ještě pár zahraničních hráčů především proto, aby trenérům zajistili výsledky, protože trenéři přece chtějí vyhrávat a vedení našeho města mimo jiné na stránkách Zpravodaje zmiňuje že bude výsledky odměňovat!, domnívám se, že je něco špatně. Frydek-Mistek, tedy magistrát našeho města myslím nemá roli koordinátora rozvoje talentů a excelence daného sportu nebo disciplíny, ale roli rovného distributora prostředků svým občanům. Výsledky samozřejmě těší ty méně zasvěcené, ambiciózní rodiče jsou rádi, když vidí své děti vyhrávat, dětem to otvírá cestu do vyšších soutezei, ale ... ale vytrácí se role města, vzniká iluze potřeby jakéhosi koordinátora sportovních úspěchů. Méně šikovní, děti a co hůře, jejich rodiče, se stydí za neúspěch, útrpně mlčí nebo ještě hůře doma své dítě vyšikanují že se musí více snažit. Jestli je ambicí městského nebo jakéhokoliv klubu vyhrávat a funkcionářům i trenérům je jedno koho mají v sestavě, je to jejich výsostné rozhodnutí. Jejich věc, jejich koncepce. Žádosti o podporu ze strany města mohou ovšem požadovat pouze pro naše občany, naše děti, ne "krajánky", kteří přinášejí body a góly. A třeba i dobrou náladu do ochozů. Ty můžeme společně nosit na ramenou, ale v rozpočtu by na ně místo být nemělo. To, ať si řeší klub ve své režii. Je li ambice klubu trénovat a pracovat s dětmi z našeho města, nechť je podporován. Jestli shání hráče odjinud, pak ať si problém financování řeší nezávisle na městě přinejmenším v proporci k počtu cizích hráčů. Je to špatná úvaha? Nemám ale odpověď na všechny otázky. Nabízí se třeba taková, jak s dětmi z obcí, kde nemají tělocvičny, atletické stadiony ani zimní stadion nebo bazén (ten vlastně nemáme ani u nás …).. Rozhodně netvrdím, že by tyto děti neměly sportovat. Protože ale jejich domovská obec získává daňové kvóty i na ně, měly by je podporovat v jejich snažení i za hranicemi obce. Jednání o takové podpoře určitě není snadné, ale máme přece výbory, komise, obce spolu komunikují, tím spíš, jestli jsme sousedé. Zatím žáden takový záměr nevidím. Vždyť my se neumíme domluvit ani co s dětmi, které jsou od nás z města a sportovat u nás chtějí. Proč to říkám? V zápisech ze zasedání komise ani výboru pro sport takové úvahy ani přípravy nevidím. Nevidím tam ostatně téměř nic, co by směřovalo k řízenému rozvoji sportu nebo nabízelo pomoc existujícím nebo nově vznikajícím sportovním spolkům. Čtu pečlivě každý jeden zápis, s některými členy se bavím a ti mi zdráhavě sdělují, jak schůze probíhají. Je to smutný příběh. Nechápu … Může zaznít námitka, že i od nás, z našich klubů ve městě odcházejí děti do lepších soutěží a za "lepším". Věřte mi, že se to těmto naborujicim klubům vyplatí, nepřetahují k sobě jen tak někoho a dělají to tak „dobře", že to nemá žádnou zpětnou vazbu na rozpočtování obcí a měst. Je to prostě kšeft, kdy hráč = budoucí příjmy klubu, ať už transferové nebo v idylickém případě probuzení zájmu diváků o výkony daného spilmachra na domácím hřišti. Z těchto transakcí město neinkasuje žádné prostředky a tabulkové kompenzace se často ztrácejí ve vyměňování vzájemných laskavostí mezi bafuňáři. Město nečinně kouká, když u nás ve Frydku-Mistku kvete tato spolupráce baňářů, agentů a skautů, kteří si zařazuji do našich družstev své dětské a mládežnické „klienty“ odjinud včetně Polska, Ukrajiny a výjimkou nejsou ani africké země (o čemž může asi hodně vyprávět člen výboru pro rozvoj sportu trenér Petr Němec v jeho karvinském angažmá), rozvíjejí v aktuálních soutěžích z velké části placené městem a později přesouvají jinam, Říká se tomu prý „spolupráce". Prospěch z ní mají ovšem jen tito bafuňáři, do budoucna možná hráči, město rozhodně ne. Něco o těchto praktikách v Basketpointu víme z první ruky. Náhodou jsme kromě ukrajinských rodin ubytovávali několik kluků z Ukrajiny u nás v areálu. Nezištně. Byla to divoká doba začátku války. Dotace jsme odmítali. Odmítali jsme se podílet na přehnaném zatěžování rozpočtu tam, kde skutečné náklady spočívaly v trošku větší spotřebě vody, elektřiny při vaření a troška náhradní rodičovské péče o kluky ať nestráví celý den v posteli a uklízejí po sobě. Měli jsme dojem, že prchají před válkou a potřebují pomoc. Jako zázrakem měli na Lipině zařízený fotbal a my jim chodili i fandit. Pravda byla jak se později ukázalo trošku jiná. Jejich skauti našli nás, areál pár kroků od hřiště s blázny, co měli dojem, že pomáhají lidem v zoufalé tísni. Přitom šlo jen o kšeft, jak dobře prodat svého hráčského klienta .... Jednoho dne kluci zmizli. Beze slova vysvětlení, bez poděkování. Prý se někteří chytli v Baniku 🙂. Tak ať se jí m daří. Až později jsme zjistili jména lidí, kteří za tím stáli ... Nemám nic proti charitě a myslím, že i město by mělo vybalancovávat sociální nerovnosti a pomáhat tam, kde se osud k některým lidem nezachoval nejlépe. Ale jde o proporci takové pomoci, rovnováhu. A samozřejmě o motivy. Pomáhat dětem, které jsme přivedli z Lučiny, Sedlišť, Raškovic, Fryčovic aby se za 3 roky za peníze našeho města „kluci ohráli“ a pak je bezplatně posunout do nějakého velkoklubu a zajistit příjem svému agentovi do kategorie "nezištná pomoc" nepatří ... Dovolím si doufat, že nebudu opětovně podezírán z nějakých klubových nebo snad dokonce osobních zájmů. Jde mi o otevření diskuze a názor těch, kteří se v klubech angažují a problematiku chtěných i nechtěných přestupu znají. I my se věnujeme dětem ze sousedních obcí, nicméně, ve městském formulářů žádosti o dotace jsme jasně napsali že pro tyto děti podporu nežádáme. Na druhé straně - potenciální „hvězdy" a posily, které se nám nabízejí odjinud zejména proto, že náš klub dnes disponuje výjimečným konceptem přípravy hráčů a špičkovým trenérským kádrem, který je součástí reprezentačniho realizačního týmu. odmítáme s tím, že jsme klub, který je financován z prostředků města a usilujeme o posílení regionální identity a poctivého klubismu. Je to běh na dlouhou trať, ale této koncepci věříme. Má pomoci právě městu ve kterém společně žijeme. A lídry se vychovávat taky daří, ty město jistě potřebovat bude. Do budoucna počítáme se spoluprací s našimi přáteli z Příbora, které směle názvu "městem basketbalu", ale ani tak zde ve slabších ročnících děti nemají možnost hrát vlastní soutěže. Přece jen je basketbal kolektivní sport a 15 kluků je na jedno družstvo minižáčků třeba. Příbor pomáhá zase nám. Máme odtamtud superkvalitniho kouče Máru Slováka, který toho stihne neuvěřitelně hodně s našimi dětmi i s organizací chodu klubů a soutěží (a určitě bych neměl zapomenout na zpracovávání podkladů do tabulek :-)). Rádi si navzájem pomůžeme a opět platí, peníze na takové hráče od města rozhodně inkasovat a používat nebudeme. Tak co s tímto tématem? zn PS Nazývat sportující děti „kukačkami“, ať jsou odkudkoliv je trošku přísné a omlouvám se všem, kterých se to týká. Snad to napomohlo dočtení příspěvků až do samého konce. Inspiroval mě jeden pán radní s užitím tohoto výrazu, které tak trošku nepříhodně použil pro „domácí ptactvo“ z našeho společného hnízda se jménem Město Frýdek-Místek 😉 ... PPS Pro ty mladší, úvodní foto je z legendárního oskarového snímku českého režiséra Miloše Formana, který zpracoval podle knihy Kena Keseyho "Přelet nad kukaččím hnízdem", nebo taky “Vyhoďme ho z kola ven”, kniha která má v úvodu památnou větu o "dracích, kteří neexistují a i přesto jsme občas přivedeni k jejich doupětům ..."